MČR Březí 12.-13.10.14

Zdar všichni,když jsem psal minulí report tak jsem se zmínil, že podle kanonád ve vinohradech začíná burčáková sezona a končí závodní . (jen pro zajímavost, ta burčáková nedopadla letos vůbec dobře po zářijových deštích napadla hrozny plíseň, takže je nejhorší co vinaři pamatují)Tentokrát již děla utichla tak jako naše motory pro letošek po nedělním volném závodě. Na tento závěrečný podnik  který rozluští tajenku a určí Mistra Č.R. dorazili za sice pošmourného ale jinak velice příjemného počasí hlavní adepti již v pátek odpoledne,po příjezdu do depa však zjistili, že budou mít ještě jednoho společného konkurenta a tím byly bodající komáři a šimrající berušky . A tak kdo chtěl trénovat musel se řádně namazat jak zvenku případně i zevnitř. Zkoušela se hlavně kola a to standardní  průměr 155 anebo nyní stále více používaný průměr 170mm . U větších disků je problém v tom ,že pokud se do něho nabere trochu hlíny z povrchu dojde k vibracím  v takovém případě je lépe zajet k mechanikům na rychlo servis. V sobotu ráno se zapsalo slušných 19 jezdců. Při ranní rozpravě vyzval Libor Novotný  Dalibora jako režiséra ať řekne něco k tomu jak se pojede ,ten suše konstatoval „ tak jako vždycky“. A tak jako vždycky spustil na optimálním povrchu poslední letošní mistrovskou kvalifikaci. V té si nejlépe vedl Jánko před Martinem  a Jardou . Z obou semifinále postoupili  bez problémů všichni adepti na titul. Z opravné jízdy postoupil s vyžvýkaným předním diskem ,který vydržel kupodivu  celých patnáct minut Dalibor Roháč. Ve finále nedal Jánko se svou čtyřkolkou nikomu šanci, zato za nim se odehrávaly souboje na ostří nože a finalisti v honbě za titulem dokazovali často ,že se jedná o kontaktní sport. Filip si zkomplikoval situaci hned v prvním kole, když se zasekl v jedné zatáčce a propadl se až na osmé místo, kdežto jeho hlavní rival Martin jezdil na druhém místě. Filip se postupně  vypracoval na čtvrtou pozici, Ludvík Krejcar který letos patří mezi naše top piloty, byl na dvojskoku před věží v zápalu boje  tak dlouhý, že skočil Filipovy na záda, ten ho za to poslal jak se lidově říká  do pr—-e, Ludvík jako slušný člověk se mu za to okamžitě omluvil ,nicméně Filip spadl opět na osmé místo. Martin se v závěru propadl na páté místo, před Filipa jezdícího v tu dobu na šestém místě. Za suverením  Jánkem dojel s pečlivě připraveným monopostem Ludvík a třetí „Hartis“ s prasklou vložkou na zadním kole,Petr se o tento flek přetahoval se čtvrtým Jardou . I mezi těmito dvěma to jiskřilo a padala nevybíravá slova. Toto umístění ale Petrovy  stačilo k získání letošního titulu. Filip již nějaký ten titul má a pokud Martinovi nezačne benzín smrdět a vonět něco jiného tak se určitě také dočká, no a Jardu by titul v kase také určitě hřál. Tak uvidíme v další sezoně.  Je až neuvěřitelné jak bylo finále vyrovnané, kromě Adriana který měl technické problémy, dojelo všech pět adeptů v jednom kole v rozmezí deseti vteřin. Finále sledoval přísným zrakem Jarda Směřička  a po dojetí zapráskal knírem a prohlásil „vůbec sa ně to nelůbylo“.  Do nedělního volného závodu nastoupilo 13 pilotů, po dohodě aby na nikoho nezůstal černý petr  jeli finále všichni. I tentokrát nedal Jánko nikomu šanci a s perfektně připravenou šelmou  od svých mechaniků zvítězil opět start cíl před Adrianem a Filipem. Děkuji Petrovi za získaný titul pro náš klub,všem za účast, i těm co se podílely na organizaci včetně bufetu.  Jps