Klausova Sedmdesátka

Poslední letošní volný závod o Klausovu Sedmdesátku jsem si nechtěl nechat ujít , navíc mě Dušan požádal jestli pojedu ať vezmu pár bas „syčáků“ ať je s čím slavit. Ve středu před termínem ráno vstanu v krku knedla jak sviňa a hlava jak škopek, doktor mě předepsal na deset dní antibiotika a tak si říkám, jestli to do konce týdne rozchodím a  pojedeme tak si ani nebudu moci dát s dědou po kalíšku. V pátek večer, když už jsem byl jakš takš šohaj tak jsem napakoval auto, a potom  mně kluk oznámil, že Dejwa tam nebude a že jemu se taky jaksi nechce. A tak si říkám ,že když už jsem to slíbil a aby hostům nevyschlo v krku tak vyrazím v sobotu dopoledne sám a případně odjedu i závod i když mám letos odjety necelé dvě rozjížďky. Cestou mě Libor volal kdy dorazíme, říkám jedu sám a budu tam v poledne a ať mně tam teda zapíše. Když jsem dorazil, přivítalo mně příjemné podzimní počasí a většina známých tváří. Základ startovního pole tvořili stabilní účastníci prakticky všech závodů. Český Pohár byl zastoupen předsedou Jardou Vostrým , Martinem Končelem a zřejmě bratry Viktorínovi , nahlášený Saša Schmitt kvůli nemoci nepřijel a tak Martin Herman se Schmittem sen. sebou vzali jednoho z Německých jezdců a to Edu Staubacha. Z nahlášených nepřijel také Petr „Hartis“. Suma sumárum 19 pilotů. Dráha v Solnici doznala jednu zásadní změnu a to nájezd na dříve sebevražedný  „viadukt“, ten je nyní vytvořen z desek a má optimální sklon i délku na obou stranách. Když jsem se chystal na rozjížďky občas jsem zaslechl z hlouby depa jako že někdo volá hlasitě telefoooon, první jsem tomu nevěnoval pozornost ,až posléze jsem si všimnul že to znamená že se u některého stanu nalévá co jiného než čerstvo okolkovaná kořalka. Před svou první rundou (jelo se pět) jsem si naordinoval koňskou dávku Třezalkových kapek ať se mně netřepou ruce ale moc to nepomohlo po prvním kole mě bylo jasné ,že už jsu zřejmě za zenitem, bojoval jsem s nedotáčivým modelem a přetáčivýma rukama , kupodivu jsem ale nebyl po rozjížďkách poslední. Časomíru obsluhoval Dalibor, ten už to má tak zmáklé, že když byl v depu taky na „telefonátu“ automat nás sezval na rozjížďku odpočítal tři minuty do startu ,i odstartoval a tak jsme si to odkroutili aji bez něho. Odpoledne stihli zástupci zůčastněných klubů schůzku s našim Presidentem Honzou Sonntagem, debatovalo se hlavně ohledně výhledu na příští sezonu (především jak to udělat aby se vlk nažral a koza zůstala celá).  Navečer jsme se všichni sešli pod věží , náš kamarád a bezvadný člověk Klaus Vater si odjel s modelem čestné kolečko a pořídilo se společné foto. Večer se pokračovalo v oslavě v salonku kultůráku ,venku před sálem se po oba dny vrtěla na grilu kýta, a čepovalo pívo také na účet oslavence. Zatímco v Olomouci při závodech grilovali berana v popelnici, tady zase motali rožněm s pětikilovou kýtou takovým motorem  s převodovkou, že ten by klidně mohl vrtět se špulkou domíchávače betonu na Tatrovce. V neděli se začalo kol.desáté a na programu byli obě semifinále, finále Bé a hlavní finále. Jak byly obě semi. vyrovnané hlavně na předních místech se můžete podívat v kompletní výsledkové listině na našich stránkách. Finále Bé vedl od startu kormidelník říčního škuneru Martin Zmeškal v předposlední zatáčce ale neukormidloval svůj model a mohl se rozloučit s finále. Raketoví start do hlavního finále měl Jarda se svým extrémně výkonným monopostem, při každém výjezdu ze zatáčky když to oroštoval  se jeho zadní gumy natahovali jak na dragstéru. Po pár kolech ale šel na boudu a v zápětí vletěl za mantinel u stadionu do kudlaček ,než jsem ho stama vyprostil tak to byla snad věčnost. Vedení převzal Filip a za ním svádělo napínavé souboje trio Dušan jun. Sláva Ochoc a Tonda Turek za nimi se držel dobře jedoucí Martin Kraus jun. V samém závěru Sláva měnil poškozené zadní kolo a tím pádem spadl dolů. Mladý Dušan udělal svým druhým místem   dědovi k narozeninám určitě velkou radost a ukázal , že se s ním musí v příští sezoně počítat. Při sobotní oslavě seděl vedle mě z jedné strany Míra Hošan a z druhé Sláva Ochoc sen. a naproti Martin Herman se  Schmittem a Edem, nevím jestli kluky něco trápilo, nebo co, ale furt telefonovali a tak si říkám zaplať Pán Bůh že jsem bral ty prášky,protože kdybych telefonoval snima, tak jak se znám  moje tel. ústředna by byla určitě ještě dnes mimo provoz. Díky Vátrum a všem co se podíleli na organizaci a za to, že nás všechny po oba dny obžerstvovali.    JPS